REFORMY ALEXANDRA II. V RUSKU
Třicetiletá vláda cara Mikuláše I. Byla dobou společenské nehybnosti. Hned po nástupu na trůn musel nový car čelit povstání děkabristů, které potlačil. Za jeho vlády byla tajná policie, která pronásledovala sebemenší náznaky svobodomyslných projevů a přísná cenzura. Není divu, že se Mikuláši I. Přezdívalo četník Evropy. V letech 1830-1831 brutálně potlačil polské povstání a okleštil omezenou samosprávu Polska. Za zdánlivě klidného panování Mikuláše I. Se však rodilo moderní Rusko. Vojácký car nepřál sice univerzitnímu vzdělání, podporoval však školy technické. Byly postaveny první železnice a první továrny. Přes omezení cenzurou byla tato desetiletí i zlatým věkem ruské kultury, zvláště literatury. Je to doba Puškina, Gogola, tvořit začínal i Turgeněv, Tolstoj, Dostojevský.
První polovina
19. Století byla i obdobím ruských územních výbojů. Ruská
vojska si postupně podrobovala Kavkaz a pronikala do střední
Asie, zejména se však pokusil využít upadající moci osmanské
říše. Konečným cílem Ruska bylo ovládnutí Balkánského
poloostrova. Na obranu osmanské říše vystoupily západní
mocnosti. Roku 1853 vypukla krymská válka, ve které bojovaly
proti Rusku na straně Turecka VB a Francie, později i sardinské
království. Rusko mělo nedostatky ve velení armády a
technicky zaostalé zbraně. Teprve po smrti Mikuláše I. uznal
jeho syn a nástupce Alexandr II. Nevyhnutelnost porážka a uzavřel
mír. Roku 1861 zrušil nevolnictví. Nevolníci se stali osobně
svobodnými a byla jim přidělena půda. Tu však museli statkářům
uhradit nebo si ji odpracovat. Rolníci však nadále zůstali občany
druhého řádu. Další reforma Alexandra II. byla reforma
soudnictví. Byli zavedeny soudy s nezávislými soudci, jednání
se stala veřejná , obžalování měli právo na obhajobu a
mohli používat rad advokátů. Byli zakázána tělesné tresty,
došlo k uvolnění cenzury, rozvoji školství. Poslední
velkou reformou byla reforma armády. Vojenská služba byla z 25
let zkrácena na 6 let byla zavedená všeobecná braná
povinnost.
Roku 1863
povstali Poláci usilující o obnovení své samosprávy. Povstání
bylo krutě potlačeno a byly zrušeny poslední zbytky polské
autonomie. O úplné svržení carského režimu usilovali tzv.
narodnici byli to povětšinou nespokojení studenti, ti podnikli
celkem 8 pokusů o atentát na cara Alexandra II., úspěšný
byl však až ten poslední roku 1881.
Nový car
Alexandr III. Připomínal svého děda. Jeho vláda byla dobou
útlaku a netolerance, včetně vládního podněcování
antisemitismu. Byl zpřísněn dohled nad univerzitami, zesílena
cenzura a posílení pravomoci policie.