OBNOVENÍ ÚSTAVNOSTI V RAKOUSKU
1859-pád Bachova
absolutismu
Kvůli rostoucí
nespokojenosti musel císař František Josef I. uznat, že nemůže
nadále vládnout absolutisticky. Tzv. říjnovým diplomem z roku
1860 proto přislíbil návrat ústavnosti. Na počátku roku
1861 byla vydána tzv. únorová ústava. Podle ní se mělo
Rakousko přeměnit v konstituční monarchii. Celorakouským zákonodárným
orgánem se stala říšská rada zasedající ve Vídni =
centralismus, ten však odmítali Maďaři, Chorvati, Italové,
ale i Češi a proto se neúčastnili zasedání v Říšské
radě, tím zahájili tzv. pasivní odpor. Čeští poslanci věřili,
že jejich rozhodný postoj přiměje vládu k ústupkům. Během
několika dalších let byly uzákoněny některé občanské
svobody a to přispělo k rozvoji společenského života v Čechách.1861-Národní
listy, 1862- vznik tělovýchovné organizace – Sokol, 1863 –
Umělecká beseda, Prozatimní divadlo. 1867- tzv. dualismus =
vyrovnání mezi panovníkem a uherským královstvím = unie
dvou státních útvarů.
1)
Předlitavsko – Rakousko
2)
Zalitavsko – Uhersko
Rakousko –Uhersko
zůstalo navenek jednotným státem. Obě části měly společného
panovníka, tím byl František Josef I., zahraniční politiku a
armádu. Češi ( Palacký, Rieger ) neúspěšní, usilují o
federaci. 1867- prosincová ústava – svoboda tisku, shromažďování,
zrušena cenzura. Později vyhlášená povinná osmiletá školní
docházka, všeobecná braná povinnost, zrušen dohled církve
nad školstvím. Toto ustanovení zůstalo v platnosti až do
roku 1918.