MASAJOVÉ
Nejednou se nám může naskytnout nezapomenutelný obrázek: uprostřed širé travnaté pláně, mezi obrovskými stády dobytka, stojí vysoký, hubený masajský pastevec na jedné noze, druhou má pokrčenou koleně jako čáp, opírá se o vysoké kopí a dívá se zamyšleně k obzoru. Na co myslí? O Masajích se tvrdí, že uchovávají jakési podivné a strašlivé tajemství, které jim bylo svěřeno na úsvitu lidských dějin a které si přinesli z oněch neznámých prostor, odkud před dávnými časy přišli. Své tajemství – pokud opravdu nějaké mají – nikdy nikomu neprozradili a sdělují je pouze svým synům při tajemných zasvěcovacích obřadech, když se z dětí stávají dospělí bojovníci.
Masajové nejsou
černoši. Jsou to lidé hnědé pleti, se značnou příměsí
hamitské a snad i semitské krve, vysocí a štíhlí, s ostře
řezaným obličejem, štíhlím nosem a úzkými rty. O jejich původu
neví nikdo nic určitého. Za dávných časů prý bývali
mnohem světlejší než dnes, kdy v sobě už mají hodně černošské
krve. Jejich dávní předkové prý žili v Egyptě, byli
zakladateli egyptské kultury a jejich mumie dodnes nacházíme
ve velmi starých hrobech. Pak z nějakého důvodu odešli do
afrického vnitrozemí, kdo ví, co je tam vyhnalo? Podle jiných
názorů pocházejí odněkud z Etiopie a byli lidem, jemuž vládla
bájná královna ze Sáby, kterou miloval biblický král Šalamoun.
Někteří soudí, že Masajové jsou potomci deseti ztracených
židovských kmenů, které se v dávnověku poděli neznámo
kam a zmizeli beze stopy. Masajové sami o sobě nic neprozrazují.
Když Masajové před
staletími táhli do tropické Afriky, mísily se s černošskými
národy na Horním Nilu. Kolem roku 1500 sídlily u Rudolfova
jezera a odtud se po dlouhém putování dostali až hluboko do
dnešní Tanzanie. Potom na ně roku 1890 přišlo neštěstí:
neštovice zahubily mnoho lidí a dobytčí mor mnoho dobytka,
potom následovaly občanské války a hladomor. Koncem minulého
století zahynula skoro polovina všech Masajů a skoro všechen
jejich dobytek.
Masajové věří
v jediného dobrotivého boha, kterého nazývají Engai, ale
nevěří v posmrtný život. Znepřátelené kmeny mezi sebou
uzavírají mír takto : vymění si dva kojence, z nichž každý
se musí napít u cizí matky, a potom už nemůže být mír
nikdy porušen.
Masajové nemají
žádné náčelníky nebo krále, kteří by jim mohli něco
poručit. To, co Angličané dříve považovali za náčelníky,
byli vlastně stařešinové nebo kouzelníci, kteří přivolávali
déšť a předpovídali před válečnými výpravami budoucnost.
Každá vesnice se zpravovala zcela nezávisle sama. Roku 1858 získala
u Masajů pověst úspěšné přivolávačky dešťů britská
královna Alžběta. Za její návštěvy ve východní Africe se
konalo velké shromáždění Masajů, na němž jim popřála
brzký déšť. Ačkoli se o to pokoušeli místní kouzelníci
celé týdny, zvedla se půl hodiny po královnině přání bouřka.
V současné době
sídlí Masajové na rozlehlém území, které je rozděleno do
tří států: Keni, Tanzanie a Ugandy. Žije tam 140 000 Masajů,
kteří mají přes milion kusů dobytka. Dnešní hlavní město
Keni, Nairobi, má masajské jméno. V překladu znamená Chladné
město. V Tanzanii patří k Masajsku Kilimandžáro a Meru a
také masív velkých kráterů Ngorongoro a přilehlá část plání
Serengeti. Masajové se považují za vyvolený národ boží a
odtud pramení jejich neuvěřitelná hrdost vůči černochům i
Evropanům. Třebaže to bily rození bojovníci, nikdy neměli zájem
podrobit si okolní černošské kmeny, nýbrž žily jako
pastevci vždy jen sami pro sebe a s okolními rolníky vyměňovali
svůj dobytek za polní plodiny. Když jim velká sucha a dobytčí
mor zahubili mnoho krav, brali bez jakýchkoli zábran všechno,
co potřebovali, sousedům.