ČESKÁ
SPOLEČNOST NA KONCI 19. STOLETÍ I.
Zavedení dualismu pobouřilo českou společnost – reagovala masovými demonstracemi – tzv. tábory lidu. Projevem národní svébytnosti bylo i položení základního kamene Národního divadla v květnu roku 1868. Někdy pokojné manifestace přerostly i ve srážky s policií a vojskem. V říjnu roku 1868 byl dokonce nad Prahou a okolím vyhlášen výjimečný stav. České země byly hospodářsky nejvyspělejší částí Předlitavska, neklid v této oblasti hrozil stabilitě celé monarchii. Císař a vláda tedy nakonec souhlasili s jednáním s Čechy o tzv. české vyrovnání – o autonomním postavením Čech v rámci Předlitavska. V roce 1871 byli schváleny tzv. fundamentální články, které měly dát českým zemím stejné postavení v rámci Předlitavska jako získali Uhry v rámci celé monarchie. Proti fundamentálkám se však postavili Němci a Maďaři. České vyrovnání se nekonalo. Neúspěch a otázka, jak dál postupovat, přispěla k rozrůznění českého politického života. Do popředí se začali dostávat radikální politici tzv. mladočeši ( oproti starší generaci politiků staročechům ).Mladočeši tvrdili, že neúčast na jednání českého sněmu zbavuje český národ jakékoli možnosti ovlivňovat politiku. Navrhovali odpor činný v lavicích sněmu. Někteří mladočeši uvažovali i o nutnosti bránit české zájmy v říšské radě ve Vídni. Roku 1874 vstoupili mladočeši do českého sněmu a založili vlastní politickou stranu, Národní stranu svobodomyslnou. Požadovali zavedení všeobecného volebního práva. O několik let později vstoupili do českého sněmu i staročeši a roku 1879 pak zasedli všichni čeští poslanci po 16 letech opět i v říšské radě ve Vídni. Umírnění staročeši vedli českou politiku po celá 80. léta. Za podporu vídeňské vlády se jim podařilo dosáhnout dílčích ústupků. Jazyková nařízení částečně zrovnoprávnila češtinu a němčinu při jednání s úřady, úsilí o české vysoké školství završilo roku 1882 rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou. Češi poznali, že se Němcům vyrovnají kulturně i hospodářsky, a začali usilovat i o zrovnoprávnění politické. S postupujícím časem se proto vztahy mezi oběma národy žijícími na českém území zhoršovaly.